Protected by Copyscape Web Copyright Protection Software

     
     
 

RUT CAPÍTULO 4

 

 
     
1 וּבֹ֨עַז עָלָ֣ה הַשַּׁעַר֮ וַיֵּ֣שֶׁב שָׁם֒ וְהִנֵּ֨ה הַגֹּאֵ֤ל עֹבֵר֙ אֲשֶׁ֣ר דִּבֶּר־בֹּ֔עַז וַיֹּ֛אמֶר ס֥וּרָה שְׁבָה־פֹּ֖ה פְּלֹנִ֣י אַלְמֹנִ֑י וַיָּ֖סַר וַיֵּשֵֽׁב׃   U Bóaz aláh asha'ar vayéshev sham vehiné hagoel ober asher diber Bóaz vayómer surá shebá po ploní almoní vayasar vayeshev.
Y Bóaz subió al portón y allí se sentó, y he aquí que el redimidor (pariente más cercano) de quien Bóaz había hablado iba pasando, y le dijo: “Eh, tú, ven acá Ploní Almoní (fulano zutano) y siéntate”. Y él vino y se sentó.
       
 
 
2 וַיִּקַּ֞ח עֲשָׂרָ֧ה אֲנָשִׁ֛ים מִזִּקְנֵ֥י הָעִ֖יר וַיֹּ֣אמֶר שְׁבוּ־פֹ֑ה וַיֵּשֵֽׁבוּ׃  
Vayikaj asaráh anashim mizikné hair vayómer shebú fó vayeshebu.
  Y tomó diez hombres de los ancianos de la ciudad, y les dijo: “Siéntense aquí”. Y ellos se sentaron.  
       
 
 
3 וַיֹּ֙אמֶר֙ לַגֹּאֵ֔ל חֶלְקַת֙ הַשָּׂדֶ֔ה אֲשֶׁ֥ר לְאָחִ֖ינוּ לֶאֱלִימֶ֑לֶךְ מָכְרָ֣ה נָעֳמִ֔י הַשָּׁ֖בָה מִשְּׂדֵ֥ה מוֹאָֽב׃   Vayómer lagoel jelkat hasadé asher le'ajinu leElimelej makráh Naomí hashabá misedé Moab.   Entonces dijo al redimidor (pariente más cercano): “La parte del campo que es de nuestro hermano, Elimélej, la vende Nahomí, que volvió de la tierra de Moab.
       
 
 
4 וַאֲנִ֨י אָמַ֜רְתִּי אֶגְלֶ֧ה אָזְנְךָ֣ לֵאמֹ֗ר קְ֠נֵה נֶ֥גֶד הַֽיֹּשְׁבִים֮ וְנֶ֣גֶד זִקְנֵ֣י עַמִּי֒ אִם־תִּגְאַל֙ גְּאָ֔ל וְאִם־לֹ֨א יִגְאַ֜ל הַגִּ֣ידָה לִּ֗י ואדע [וְאֵֽדְעָה֙] כִּ֣י אֵ֤ין זוּלָֽתְךָ֙ לִגְא֔וֹל וְאָנֹכִ֖י אַחֲרֶ֑יךָ וַיֹּ֖אמֶר אָנֹכִ֥י אֶגְאָֽל׃  
Va-aní amarti egléh oznejá lemor kené neged hayoshbim venéged zikné ami im-tigal geal ve'imló yigal hagida li ve'edak ki ein zulatejá ligol veanojí ajareja vayómer anojí egal.
 
  Y pensé informarte, diciéndote: 'Cómprala en presencia de los que están aquí sentados, y en presencia de los ancianos de mi pueblo. Si la vas a redimir, redímela; y si no, dímelo para que yo lo sepa; porque no hay otro aparte de ti que la redima, y yo sigo después de ti”. Y él dijo: “La redimiré”.
       
 
 
5 וַיֹּ֣אמֶר בֹּ֔עַז בְּיוֹם־קְנוֹתְךָ֥ הַשָּׂדֶ֖ה מִיַּ֣ד נָעֳמִ֑י וּ֠מֵאֵת ר֣וּת הַמּוֹאֲבִיָּ֤ה אֵֽשֶׁת־הַמֵּת֙ קניתי [קָנִ֔יתָה] לְהָקִ֥ים שֵׁם־הַמֵּ֖ת עַל־נַחֲלָתֽוֹ׃   Vayómer Bóaz beyom kenotjá hasadé miyad Naomí umet Rut hamoabiyáh eshet hamet kanita lehakim shem hamet al najalató.
 
Entonces dijo Bóaz: “El día que compres el campo de manos de Nahomí, también debes adquirir a Rut la moabita, viuda del difunto, a fin de perpetuar el nombre del difunto en su heredad”.
       
 
 
6 וַיֹּ֣אמֶר הַגֹּאֵ֗ל לֹ֤א אוּכַל֙ לגאול־[לִגְאָל־] לִ֔י פֶּן־אַשְׁחִ֖ית אֶת־נַחֲלָתִ֑י גְּאַל־לְךָ֤ אַתָּה֙ אֶת־גְּאֻלָּתִ֔י כִּ֥י לֹא־אוּכַ֖ל לִגְאֹֽל׃   Vayómer hagoel lo ukal ligol li pen ashit et najalatí geal lejá ata et geulatí ki lo ukal ligol.   Y el redimidor respondió: “No puedo redimirla para mí mismo, no sea que perjudique mi heredad. Redímela para ti; usa tú mi derecho de rescate, pues yo no puedo redimirla”.
       
 
 
7 וְזֹאת֩ לְפָנִ֨ים בְּיִשְׂרָאֵ֜ל עַל־הַגְּאוּלָּ֤ה וְעַל־הַתְּמוּרָה֙ לְקַיֵּ֣ם כָּל־דָּבָ֔ר שָׁלַ֥ף אִ֛ישׁ נַעֲל֖וֹ וְנָתַ֣ן לְרֵעֵ֑הוּ וְזֹ֥את הַתְּעוּדָ֖ה בְּיִשְׂרָאֵֽל׃   Vezot lefanim veyisrael al hageulá ve'al hatemurá lekayem kol dabar shalaf ish na'aló venatán lere'ehú vezot hatudá biyisrael.    Esta era la costumbre en tiempos pasados en Israel tocante a la redención y el intercambio de tierras para confirmar cualquier asunto: se quitaba la sandalia el hombre (comprador) y se la daba al otro (vendedor); y esto era un testimonio en Israel.
       
 
 
8 וַיֹּ֧אמֶר הַגֹּאֵ֛ל לְבֹ֖עַז קְנֵה־לָ֑ךְ וַיִּשְׁלֹ֖ף נַעֲלֽוֹ׃   Vayómer hagoel leBóaz kené-lak vayishlof na'aló.   El redimidor dijo (a Bóaz): “Cómprala para ti”. Y se quitó la sandalia. 
       
 
 
9 וַיֹּאמֶר֩ בֹּ֨עַז לַזְּקֵנִ֜ים וְכָל־הָעָ֗ם עֵדִ֤ים אַתֶּם֙ הַיּ֔וֹם כִּ֤י קָנִ֙יתִי֙ אֶת־כָּל־אֲשֶׁ֣ר לֶֽאֱלִימֶ֔לֶךְ וְאֵ֛ת כָּל־אֲשֶׁ֥ר לְכִלְי֖וֹן וּמַחְל֑וֹן מִיַּ֖ד נָעֳמִֽי׃   Vayómer Bóaz lazekenim bejol ha'am edim atem hayom ki kaniti et kol asher le'Elimélej ve'et kol asher leKilyón uMajlón miyad Naomí.     Entonces dijo Bóaz a los ancianos y a todo el pueblo: “Ustedes son testigos hoy que he comprado todo lo que pertenecía a Elimélej y todo lo que pertenecía a Kilyón y a Majlón de la mano de Naomí.
           
10 וְגַ֣ם אֶת־ר֣וּת הַמֹּאֲבִיָּה֩ אֵ֨שֶׁת מַחְל֜וֹן קָנִ֧יתִי לִ֣י לְאִשָּׁ֗ה לְהָקִ֤ים שֵׁם־הַמֵּת֙ עַל־נַ֣חֲלָת֔וֹ וְלֹא־יִכָּרֵ֧ת שֵׁם־הַמֵּ֛ת מֵעִ֥ם אֶחָ֖יו וּמִשַּׁ֣עַר מְקוֹמ֑וֹ עֵדִ֥ים אַתֶּ֖ם הַיּֽוֹם׃   Vegam et Rut hamoabiyáh eshet Majlón kaniti li le'ishá lehakim shem hamet al-najalató veló yikaret shemhamet meim ejá umaisha'ar mekomó edim atem hayom. Además, a Rut la moabita, la viuda de Majlón, la he comprado para que sea mi mujer a fin de preservar el nombre del difunto en su heredad, para que el nombre del difunto no sea cortado de sus hermanos, ni del portón de su lugar de nacimiento; ustedes son testigos hoy.
           
11 וַיֹּ֨אמְר֜וּ כָּל־הָעָ֧ם אֲשֶׁר־בַּשַּׁ֛עַר וְהַזְּקֵנִ֖ים עֵדִ֑ים יִתֵּן֩ יְהוָ֨ה אֶֽת־הָאִשָּׁ֜ה הַבָּאָ֣ה אֶל־בֵּיתֶ֗ךָ כְּרָחֵ֤ל ׀ וּכְלֵאָה֙ אֲשֶׁ֨ר בָּנ֤וּ שְׁתֵּיהֶם֙ אֶת־בֵּ֣ית יִשְׂרָאֵ֔ל וַעֲשֵׂה־חַ֣יִל בְּאֶפְרָ֔תָה וּקְרָא־שֵׁ֖ם בְּבֵ֥ית לָֽחֶם׃  

Vayomerú kol ha'am asher basha'ar vezequenim edim yitén Adonai et haishá haba'ah el beteja keRajel ukLeáh asher banú shetehem et Bet Israel va'aseh jáyil be'Efratá ukrá shem Bet Lájem.  

 

Y dijo toda la gente que estaba en el portón, y los ancianos, dijeron: “Testigos somos. Haga El Eterno a la mujer que entra en tu casa como a Raquel y como a Lea, que edificaron las dos la casa de Israel; y que tú adquieras riquezas en Efrata y seas célebre en Bet Lejem.
           
12 וִיהִ֤י בֵֽיתְךָ֙ כְּבֵ֣ית פֶּ֔רֶץ אֲשֶׁר־יָלְדָ֥ה תָמָ֖ר לִֽיהוּדָ֑ה מִן־הַזֶּ֗רַע אֲשֶׁ֨ר יִתֵּ֤ן יְהוָה֙ לְךָ֔ מִן־הַֽנַּעֲרָ֖ה הַזֹּֽאת׃   Vihí betja kebet Péretz asher yalda Tamar liYehudá min-azerá asher yitén Adonai lejá min ha'na'aráh hazot.    Que sea tu casa como la casa de Péretz, el que dio a luz Tamar para Yehudá, por medio de la simiente que El Eterno te dará de esta joven”. 
           
13 וַיִּקַּ֨ח בֹּ֤עַז אֶת־רוּת֙ וַתְּהִי־ל֣וֹ לְאִשָּׁ֔ה וַיָּבֹ֖א אֵלֶ֑יהָ וַיִּתֵּ֨ן יְהוָ֥ה לָ֛הּ הֵרָי֖וֹן וַתֵּ֥לֶד בֵּֽן׃   Vayikaj Bóaz et Rut vathí-lo le'ishá vayavó eleha vayitén Adonai lah herayón vatéled ben.   Tomó Bóaz a Rut y ella fue su mujer, y se llegó a ella. Y El Eterno hizo que concibiera, y ella dio a luz un hijo.
           
14 וַתֹּאמַ֤רְנָה הַנָּשִׁים֙ אֶֽל־נָעֳמִ֔י בָּר֣וּךְ יְהוָ֔ה אֲ֠שֶׁר לֹ֣א הִשְׁבִּ֥ית לָ֛ךְ גֹּאֵ֖ל הַיּ֑וֹם וְיִקָּרֵ֥א שְׁמ֖וֹ בְּיִשְׂרָאֵֽל׃   Vatomarnah anashim el Naomí baruj Adonai asher lo hishbit laj goel hayom vyikaré shemó beYisrael.   Entonces las mujeres dijeron a Nahomí: “Bendito sea El Eterno que no te ha dejado hoy sin redentor; que su nombre sea célebre en Israel. 
           
15 וְהָ֤יָה לָךְ֙ לְמֵשִׁ֣יב נֶ֔פֶשׁ וּלְכַלְכֵּ֖ל אֶת־שֵׂיבָתֵ֑ךְ כִּ֣י כַלָּתֵ֤ךְ אֲ‍ֽשֶׁר־אֲהֵבַ֙תֶךְ֙ יְלָדַ֔תּוּ אֲשֶׁר־הִיא֙ ט֣וֹבָה לָ֔ךְ מִשִּׁבְעָ֖ה בָּנִֽים׃   Vehayá laj lemeshib néfesh ulekalel et sebatej ki kalatej asher ahebatej yeladatú asher hi tobá laj mishibá banim    Sea él también para ti restaurador de tu vida y sustentador de tu vejez; porque tu nuera, que te ama lo ha dado a luz y es de más valor para ti que siete hijos”.
           
16 וַתִּקַּ֨ח נָעֳמִ֤י אֶת־הַיֶּ֙לֶד֙ וַתְּשִׁתֵ֣הוּ בְחֵיקָ֔הּ וַתְּהִי־ל֖וֹ לְאֹמֶֽנֶת׃   Vatikaj Naomí et hayéled vatshitehu bejekah vatehí lo le'oménet   Entonces Nahomí tomó al niño, lo puso en su regazo y fue su nodriza. 
           
17 וַתִּקְרֶאנָה֩ ל֨וֹ הַשְּׁכֵנ֥וֹת שֵׁם֙ לֵאמֹ֔ר יֻלַּד־בֵּ֖ן לְנָעֳמִ֑י וַתִּקְרֶ֤אנָֽה שְׁמוֹ֙ עוֹבֵ֔ד ה֥וּא אֲבִי־יִשַׁ֖י אֲבִ֥י דָוִֽד׃ (פ)   Vatikrená lo hashkenot shem lemor yulad ben leNaomí vatikrenáh shemó Obed hu abí Yishai abí David   Y le dieron las mujeres vecinas un nombre, diciendo: Le ha nacido un hijo a Nahomí. Y lo llamaron Obed. El es el padre de Ishaí, padre de David.
           
18 וְאֵ֙לֶּה֙ תּוֹלְד֣וֹת פָּ֔רֶץ פֶּ֖רֶץ הוֹלִ֥יד אֶת־חֶצְרֽוֹן׃   Ve'eleh toldot Páretz Péretz holid et Jetzrón.   Estas son las generaciones de Pérez: Pérez engendró a Jetzrón,
           
19 וְחֶצְרוֹן֙ הוֹלִ֣יד אֶת־רָ֔ם וְרָ֖ם הוֹלִ֥יד אֶת־עַמִּֽינָדָֽב׃   Jezrón holid et Ram veRam holid et Aminadab.   Jetzrón engendró a Ram, Ram engendró a Aminadab, 
           
20 וְעַמִּֽינָדָב֙ הוֹלִ֣יד אֶת־נַחְשׁ֔וֹן וְנַחְשׁ֖וֹן הוֹלִ֥יד אֶת־שַׂלְמָֽה׃   VeAminadab holid et Najsón ve Najsón holid et Salmáh.    Aminadab engendró a Najashón, Najashón engendró a Salmá, 
           
21 וְשַׂלְמוֹן֙ הוֹלִ֣יד אֶת־בֹּ֔עַז וּבֹ֖עַז הוֹלִ֥יד אֶת־עוֹבֵֽד׃   VeSalmón holid et Bóaz uBóaz holid et Obed   Salmón engendró a Bóaz, Bóaz engendró a Obed,
           
22 וְעֹבֵד֙ הוֹלִ֣יד אֶת־יִשָׁ֔י וְיִשַׁ֖י הוֹלִ֥יד אֶת־דָּוִֽד׃  

VeObed holid et Ishaí  veIshaí holid et David.

  Obed engendró a Ishaí e Ishaí engendró a David.

 

 

     

 

 

     

 


 

 
   
       
       
       
       
   
 

 

Correos: eliyahubayonah@gmail.com

Copy Rights © Shalom Haverim Org - Monsey 10952, New York